Již 130 let (v roce 2000 – pozn. Webmastera) uplynulo od vzniku hasičské organizace v Domažlicích. Bylo to období nezištné a obětavé služby občanstvu Domažlic i celého okolí. Je třeba vzpomenout těžkých začátků českého hasičského hnutí a můžeme být hrdi, že Domažlice byly mezi prvními, které se přihlásily k této dobrovolné práci. Při dnešním pohledu zpět najdeme hodně primitivních organizačních prvků. Přesto však již tehdy se hasiči zasloužili o ochranu majetku všech a ukázali svou lidskost v tom, že pomáhali bližním v nouzi. Tato myšlenka byla a je základem dobrovolné hasičské práce i dnes. Je však stále doplňována moderními prvky práce i moderní technikou.

Práce hasičská je odrazem obětavé práce celých generací , defilují před námi stovky jmen lidí, kteří se zasloužili dobrovolnou prací o celé naše město. V řadách hasičů stáli mladí lidé, starší lidé i takoví, kteří strávili touto prací celý život. Je těžké v současné době hodnotit podrobně práci jednotlivých členů, protože by to byl výčet velmi dlouhý a možná že by bylo na někoho zapomenuto, proto se budeme zabývat jen některými stěžejními body. Mnozí obětaví členové již odešli na věčnost. Náš dík platí i jim. Přesto však je třeba za všechny průkopníky hasičské myšlenky jmenovat alespoň některé. Za všechny je třeba jmenovat pana Antonína Märze, jednoho ze zakladatelů domažlického sboru. S ním pak všechny ty, kteří se zasloužili o to, že je naše jednota tak mohutná a akceschopná.

V minulosti tomu tak nebylo a to proto, že v dřívějších dobách ležela tíha hašení ohňů jen na občanstvu, kteří měli jen špatné hasební náčiní. Nemohli tak vzdorovat velkým ohňům. Stávalo se tak, že vyhořelo vždy velké množství domů. Bylo tomu také proto, že tehdy město bylo stavěno hlavně ze dřeva oheň zde mohl a také velmi snadno vznikal. Vznikal jednak z neopatrnosti, ale také byl úmyslně zakládán. Nesmíme také zapomenout, že v minulosti v době vojenských vpádů na naše území byla řada míst vypalována a pleněna. Proto bylo nutné i ohně hasit. Z historických dokumentů pak vidíme, že i panovníci pak městům odpouštěli některé daně. V historické listině pergamenové z roku 1382 krále Václava se dočítáme, že Domažlicím „ na tři léta daně a berně zemské se odpouštějí pro mnohé škody od ohně učiněné“.

Snad stojí za zmínku i několik velkých požárů z let 1490 a 1499, kdy král Vladislav znovu na deset let osvobozuje město od daní. Velký požár byl také roku 1523, kdy pro obnovu svých domů obdrželi domažličtí měšťané zadarmo dříví . Po velkých požárech 1580 a 1592, kdy shořelo 56 domů a 3 dvory, byly další úlevy na daních a od ostatních měst královských dostává město výpomoc ve výši 501 kop a 56 grošů.

V 16. století za vlády Ferdinanda I. se uvádí, že Domažlice velice utrpěly hlavně od ohňů, které byly zapáleny úmyslně a napáchaly velké škody. V roce 1620 se pak Domažlice nazývají chudou pohořelou obcí.

V roce 1650 byl bleskem zapálen kostel u „Svatých“ a zcela vyhořel. Velký požár je také zaznamenán v roce 1676. Za sedm let pak 19. června roku 1683 vyhořela celá pravá část města od hořejší brány.

V Domažlicích hořelo i v letech 1685, 1694 i v roce 1695. Tento rok lehl popelem kostel „Sv. Antonína“. Opětovně pak hořelo v létech 1722, 1728,1746, 1747 . Velký oheň vypukl pak 21. srpna 1751, kdy ve čtvrti “Pod rathausem“ shořely čtyři domy.

Dne 6. května 1796 vznikl veliký požár u J. Matesa u Týnské brány, kdy shořelo 18 domů a dva domy byly zbořeny. Roku 1797 hořelo v lednu, květnu a červnu, kdy tyto ohně byly úmyslně založeny. Opět pak v roce 1798 shořelo více stodol. Ani v počátku 19. Století nenastal obrat k lepšímu. Hned roku 1800 shořela část předměstí pod klášterským dvorem a to se opakovalo i v roce 1805.

Zhoubný požár zachvátil město Domažlice dne 7. května 1822. V tomtéž roce pak ještě vypukl velký požár dne 9. července, kdy shořelo 8 domů a 6 stodol.

Velký požár zachvátil město také v roce 1862, kdy bylo zničeno celkem 6 domů na domažlickém náměstí.

Všechny tyto zkušenosti vedly naše předky k přemýšlení o ochraně před zhoubným živlem. Hledala se hasební technika, která by co nevíce pomohla ke zdolávání ohňů. Při hašení bylo používáno trhacích háků, seker, žebříků, sudů, džberů dřevěných i slaměných. Někdy v XV. Století pak toto vše bylo doplněno ruční vodní stříkačkou. V této době prováděly záchranné práce při požárech řemeslnické cechy a jejich členové měli vlastní hasící náčiní. Mistři kováři měli po velkém ohni r. 1822 v opatrování tehdy nákladné stříkačky. Koše na vodu apod. Toto vše bylo skladováno jednak u majitelů domů a jednak na „rathause“. Zvláštní stanoviště pak byla rozmístěna v městských předměstích. Požární prevenci pak zajišťovaly služby ponocného a pověžného, doplněné o hodinové volání z věže.

V roce 1853 založila Praha placený hasičský sbor. Prvý sbor dobrovolných hasičů byl založen roku 1854 v Zákupech, druhý pak roku 1861 v Liberci. V šedesátých letech byl také založen sbor dobrovolných hasičů ve Slaném, Chrudimi, Velvarech, Roudnici (1865), Nepomuku, Kolíně, Kutné Hoře, Plaňanech a Táboře (1868). V roce 1870 bylo již celkem 16 dobrovolných hasičských sborů v Čechách.

V Domažlicích jsou kořeny hasičského hnutí spojeny s tělocvičnou jednotou Sokol. Tato tělocvičná jednota je založena panem Antonínem Märzem a to dne 12. září 1868, kdy byla svolána řádná valná hromada. Stejně jako v jiných městech i u nás došlo k přejmenování tělocvičné jednoty Sokolské na Tělocvičně-hasičskou jednotu Domažlice. Bylo to dne 1. října 1870. Tento den je možno brát jako den vzniku dobrovolných hasičů v Domažlicích. Přesto však v archivních materiálech jsou zmínky o tom, že hasičské družstvo z Domažlic bylo přítomno a hasilo velký požár v sousedním Německu ve městě Furth a to již v roce 1863, jak je patrno z děkovného dopisu, který zaslal furthský magistrát zastupitelstvu domažlickému. V dopise velice děkují za vydatnou a rychlou pomoc při zdolání požáru.

Aby bylo možno zakoupit nějaké nářadí na zdolávání ohňů, dostal hasičský sbor Domažlice v roce 1872 od Záložny dar ve výši 500 zlatých. V měsíci červenci téhož roku byl do Domažlic pozván z Prahy hasičský odborník pan J. Veselý, který sbor vycvičil.

Dne 15. září 1872 byl konán v Domažlicích první slet sokolský a zároveň hasičský, při němž se konalo veřejné cvičení hasičských sborů domažlického a plzeňského na domažlickém náměstí.

Nově vzniklá vlastenecká organizace neměla na růžích ustláno a u mnohých občanů se netěšila velké přízni a podpoře. Svou činnost zahájil hasičský sbor při požáru v roce 1874 v Domažlicích a byl za to některými neuvědomělými jednotlivci ještě napadán a urážen. Protože se nedostávalo hasičstvu podpory ani od některých členů obecního zastupitelstva zastavil sbor dne 5. června 1874 svou činnost. Proto když vypukl velký požár dne 5. června 1874 v Újezdě zúčastnili se záchranných prací jen někteří jednotlivci z Domažlic. Na domluvu pokrokových členů se dne 27. června 1874 usnesla Tělovýchovně-hasičská jednota Domažlice zahájit opět svou činnost. Okres domažlický věnoval pak do základu 200 zlatých na náčiní a usnesl se platit dva páry potahů hasičům v případě ohňů v Domažlicích a okolí. Protože však nepřízeň obyvatel Domažlic je k hasičstvu stále nepříznivá,proto dne 4. října 1876 je zase činnost zastavena a náčiní odevzdáno obci.

Když po vydání zákona na ochranu proti ohni byly i Domažlice nuceni zřídit dobrovolný hasičský sbor, obrací se na jednotu Sokol o obnovení hasičské činnosti. Dne 5. srpna 1877 na valné hromadě zahajuje Sokol opět hasičskou činnost. Dne 15. března 1880 pak byly změněny stanovy a přijat byl název Dobrovolný hasičský sbor, který tuto tradici nese až do dnešní doby.

Nová okresní hasičská jednota západní Šumavy v Domažlicích se pak přihlásila za člena k zemské ústřední hasičské jednotě dne 1. ledna 1881 a tvořily jí sdružené sbory z Domažlic, Klenčí, Újezda, Folmavy Nemanic a Haselbachu (Lískové) V tomto roce konala okresní hasičská jednota sjezd v Domažlicích, spojený s výstavou náčiní a hasičských přístrojů. V té době byla německými sbory zřízena nová zemská Ústřední jednota hasičská. Zprvu v ní byly jen sbory německé, později i české. Dnem 1. února 1891 vznikla rozdělením Ústřední jednoty hasičské samostatná Zemská ústřední jednota hasičská království Českého.

Dne 1. listopadu 1891 bylo v české jednotě sdruženo 63 žup s 1271 sbory s 53833 činnými členy. Koncem roku 1889 měla hasičská jednota v Domažlicích celkem 208 členů. Z toho bylo 25 zakládajících, 126 přispívajících a 67 činných. V průběhu roku 1890 pak ubyl jeden činný člen a 2 přispívající přibyli, takže hasičská jednota měla ke konci roku 1890 celkem 209 členů. Z tohoto počtu bylo 66 činných. V roce 1889 pak hasiči zasahovali u pěti ohňů a to jednou v Havlovicích, dvakrát v Tlumačově, jednou na Pelechách a jednou u sklepního požáru v Domažlicích. Starostou Sboru dobrovolných hasičů v Domažlicích byl pan František Pek. Pod jeho vedením se sbor zúčastňoval i společenských a kulturních akcí. V Domažlicích. Pro zajištění činnosti dostali hasiči v roce 1899 darem celkem 340 zlatých a to od města 200 zlatých, od místní rafinerie 120 zlatých a od zemského výboru 120 zlatých.

Na Valné hromadě, která se konala dne 3. května 1891, byl opět do funkce starosty jednoty zvolen pan František Pek a místostarostou pan Max Duffek.

V devadesátých letech minulého století došlo k dalšímu upevnění a trvalému základu hasičské myšlenky v našem městě. Hasičský sbor v těchto letech měl asi 65 činných členů. Od té doby pak rostla jak prestiž, tak i materiální vybavení hasičského sboru.

V roce 1900 se konal v Domažlicích sjezd „Okresní hasičské jednoty domažlické“, který byl také sjezdem posledním. Na návrh zemské jednoty hasičské došlo k rozdělení na Župu Novokdýňskou a Hasičskou župu domažlickou. Ta sdružovala sbory z domažlicka a horšovotýnska a měla 14 sborů s 503 činnými členy. V roce 1888 se domažličtí hasiči nastěhovali do objektu, který byl původně městským pivovarem. Tento objekt však musel být pro účely hasičů opraven rovný strop byl nahrazen novým. Do takto opraveného objektu hasiči přestěhovali veškeré nářadí které tehdy vlastnili. Nářadí se tehdy skládalo z žebříků, trhacích háků, seker, ručních věder a ručních stříkaček a podobně. Tehdejší ruční stříkačky byly vesměs nalévací stroje, protože savice ani hadice se tehdy nepoužívaly. Stříkačky měly nádrž, do které se nosila vědry voda a na požár byla dopravována kovovou otáčecí proudnicí. Proto musely být stříkačky umístěny co nejblíže k ohni.

Nejstarší dřevěná nádrž na kolech byla domažlickými hasiči pořízena již v roce 1831. Dále pak v roce 1844 bylo pořízeno dřevěné vahadlo okované. Pak byly nakoupeny další kovové stříkačky na kolech značky Smekal. Na sklonku 19. Století pak byla pořízena parní stříkačka. Tato stříkačka byla na tehdejší dobu velice moderní a velice výkonná. K ohni byla dopravována koňským spřežením. Při vyhlášení poplachu ihned strojník zatopil pod kotlem a v mnohých případech když se dojelo k ohni, již byla stříkačka připravena k zásahu.

Počátkem dvacátého století se již objevovaly novější typy stříkaček. Tyto stříkačky pak měly již vlastní pohon a jejich výkon byl již velice dobrý Těchto nových stříkaček bylo velice zapotřebí, protože vznikalo stále více požárů. Zmínka o nich se zachovala v dokumentech již od roku 1911. V tomto roce v Domažlicích a okolí vzniklo celkem 9 požárů, při kterých zasahovali hasiči z Domažlic. Tak 11. dubna vypukl požár ve Staněticích, kde vyhořely 2 domky a fara. Při tomto požáru zasahovala 4 členná hlídka. Stejně tak tomu bylo o šest dní později. Požární hlídky z Domažlic pak byly vyslány ještě k požárům v Novém Klíčově, v Luženicích a v Nové Kdyni. 11. května pak vypukl oheň v továrně Hůbrovka, kde byly přítomny i sbory z Draženova, Újezda, Havlovic, Klíčova, Zahořan a Mrákova. Další oheň pak vznikl od oharku z lokomotivy v lese Dmout, kde vznikl oheň současně na třech místech Domažličtí hasiči zde pak zasahovali s dvěma stříkačkami. Přítomno bylo 35 hasičů z Domažlic. Účinně také pomáhal sbor z Havlovic a pracovníci starého hřebčince. V září a říjnu pak vypukl oheň v Domažlicích na Bezděkovském předměstí.

V Domažlicích byla první stříkačka s benzinovým motorem pořízena těsně před první světovou válkou. Byla to stříkačka od firmy Renault. Dále pak byl domažlickou spořitelnou zakoupen dřevěný vysouvací žebřík, aby bylo možno operovat i ve výškách. Tento žebřík se pak na místo odtahoval ručně, protože nebyl vybaven vlastním pohonem a ani nemohl být tažen koňským potahem.

Velice těžce dolehl na hasičský sbor rok 1914. V té době většina mladých členů musela narukovat a celá práce pak spadla na bedra starších členů. Nebyla to práce lehká, protože mimo práce hasičské, prováděli tito lidé doma i práci dobrovolných zdravotníků, jako součást zdravotnické organizace.

likvidovány. V roce 1916 doprovodil dobrovolný hasičský sbor Domažlice sedm členů na jejich poslední cestě.

Rok 1917 začínali hasiči opět valnou hromadou. Rok 1916 zhodnotil opět starosta sboru pan Emanuel Holý. Vyzdvihl zejména práci při odvozu raněných a dále pak práci hlídek v biografu a v divadle. Celkem hodnotil práci jako velice dobrou. Mimo jiné byl přítomen také velitel hasičů pan Václav Ebenstreit, pan Emanuel Holý starosta a náměstek velitele pan Matěj Krištof. Před hasičským sborem stála opět povinnost odvozu raněných, vysílání hlídek do biografu a divadla a další odborná a společenská činnost.

Dne 6.ledna 1918 se konala za hojné účasti členů výroční valná hromada. Schůze zúčastnil i předseda pan Emanuel Holý, velitel pan Václav Ebenstreit a náměstek velitele pan Matěj Krištof. Starosta zhodnotil práce dobrovolného sboru a poděkoval všem za vykonanou práci, zejména těm co se podíleli na přepravě raněných. Protože ještě neskončila válka, bylo třeba se i nadále připravovat na dopravu raněných. Za rok pak bylo dopraveno do nemocnice celkem 1289 raněných. Nejvíce pak v měsíci červnu 191, v měsíci únoru 170 a v lednu 152.
Největší slavností které se hasiči zúčastnili, byl slavnostní průvod dne 28. října který se konal na počest prohlášení samostatnosti České republiky. Toho dne byla prohlášena Československá republika za samostatný stát. Tento průvod vyšel v 19 hodin od chlapecké školy, Týnským předměstím, kolem Příhodového sadu na náměstí k radnici. Z balkonu radnice zazněly slavnostní fanfáry a poté zazpívána hymna „Kde domov můj“. Ke shromážděnému lidu pak promluvil starosta města pan Jan Ludvík, další představitelé města, politických stran a starosta okresu pan Max Dufek. Na ukončení zahrála hasičská hudba hymnu a průvod se dal do dalšího pochodu městem. Ubíral se přes Dolní předměstí , Bezděkov , Horní předměstí ke Střelnici a pak zpět na náměstí, kde se pak rozešel. Hned 30. 10. byla svolána porada na radnici za účasti všech členů hasičstva, Sokola společně se studenty. Projednávala se bezpečnostní situace a protože si lid nepřál, aby policie a četnictvo hlídkovalo, byly ustaveny ze zúčastněných bezpečnostní hlídky. Protože však tyto hlídky nestačily na podvratné živly, bylo z okolí na pomoc povoláno 15 četníků a 30 vojáků, S těmito posilami pak byl pořádek obnoven.
Dne 6. ledna 1919 se konala první valná hromada v samostatné republice Československé. Starosta hasičské jednoty pan Emanuel Holý vyzdvihl obětavou práci hasičů v průběhu celé války, zejména pak práci při odvozu raněných.

Ve dnech 4. – 6. července 1928 se v Praze konal sjezd Slovanského hasičstva. Z Domažlic se na tento sjezd přihlásilo 53 členů. Hasičský sbor se taktéž zúčastnil oslav 10 ti letého trvání republiky. K tomuto výročí byly ústředím v Praze vydány jubilejní medaile, kterých bylo objednáno 22 kusů. Taktéž byl Okresní správní komisí dekorován stuhou spolkový prapor. Při tomto dekorování byly přítomny místní spolky včetně účasti vojska.

Domažlický hasičský sbor se podílel i na charitativní činnosti a pomohl při výpomoci vyhořelému členu z Pasečnice finanční částkou.
Dne 13. ledna 1929 se konala výroční valná hromada. Na této valné hromadě je provedeno vyhodnocení činnosti za uplynulý rok a došlo k volbě nových činovníků pro následující období. Velitelem Sboru dobrovolných hasičů v Domažlicích se stal pan Karel Hötzl a podvelitelem pan Jan Paroubek. Předsedou se pak stal pan Václav Ebenstreit.

Na den 8. 2. a pak opakovaně 18. 2. byla svolána velitelská schůze. Na této schůzi se projednávala další činnost včetně přípravy opatření pro případ velké vody. Domažlice byly rozděleny na pět povodňových úseků a taktéž byla připravena podle tehdejší mluvy, samarita. Těchto pět povodňových úseků bylo následující:

1.Hořejší předměstí u lávky, vedoucí pan Konop a Čejka

2.Na Ostrůvku, vedoucí pan Waldheger a Zimmer

3.Na Nové cestě, vedoucí pan Hofman, Ortman, Procházka

4.U elektrárny, vedoucí pan Paroubek Jan mladší, Kralovec Vojtěch

5.Hubrovna, vedoucí pan Šimánek Josef.
Pro zlepšení znalostí na úseku ochrany zdraví před škodlivými plyny, byla zorganizována do sálu v Sokolském domě přednáška „Plynová válka a hasičstvo“. Taktéž bylo rozhodnuto , že se bude členstvo zdokonalovat v dalších hasičských dovednostech. Proto bylo svoláno první cvičení velitelství. Dále pak následovalo jarní pořadové cvičení, žebříkové cvičení. Provedla se také zkouška opravené parní stříkačky. Taktéž byla provedena zkouška hydrantů na Bezděkovském předměstí a zkouška hydrantů z nového vodovodu.

V průběhu roku se nezapomínalo i na společné výlety. Jedním byl i výlet do lesa Dmout dne 28. července. Konec roku byl pro sbor velice smutný, protože vyprovodili na poslední cestě náčelníka oddělení Václava Zimra.

Protože na valné hromadě počátkem roku 1930 je práce sboru za rok 1929 hodnocena velice dobře, zůstávají činovníci na svých místech. Velitelem zůstává pan Karel Hötzl, podvelitelem pan Jan Paroubek a starostou zůstává pan Václav Ebenstreit. Pod jejich vedením pak domažlické hasičstvo vykonává další činnost.

Ze společenských akcí je třeba jmenovat Akademii, která se uskutečnila v Sokolském domě a to na počest členů, kteří se dožili 30., 40., a 50. let v hasičství. Dále pak oslavu na počest mistra Jana Husa a účast na předání nových kasáren vojsku.
Rok 1931 se vyznačoval vysokou aktivitou členů hasičského sboru.

V průběhu roku se konalo několik cvičení, společenské a kulturní akce apod. Byla provedena čtyři lezecká cvičení, dvakrát bylo cvičení se stříkačkami, provedla se prohlídka výzbroje a výstroje a provedlo se pořadové cvičení v letní tělocvičně. V měsíci červnu se také konalo cvičné svolání členů sboru a to pomocí tak zvané burcovky.

Do Domažlic přijel také zástupce firmy Bohumil Mára z Tábora, aby předvedl dvoukolovou motorovou stříkačku. V té době se jednalo o velice moderní a výkonnou stříkačku.
Výroční valná hromada počátkem roku 1935 vyhodnotila práci za minulé období s tím, že je třeba i nadále pokračovat v nastoupené cestě. V tomto roce taktéž došlo k výměně některých čelních funkcionářů sboru. Velitelem se stal pan Jan Paroubek, náměstek velitele byl pan Karel Tusvald. Starostou se stává pan Václav Ebenstreit a místostarostou pan Karel Hötzl. V tomto roce se konalo celkem deset cvičení. Z toho je třeba poukázat zejména na nácvik činovníků na radnici, cvičení mladých hasičů – celkem se přihlásilo 26 mladých členů -, nácvik ve Kdyni dle nového cvičebního řádu, cvičení požární a samaritánské hlídky, zkouška všech strojů a zkouška výzbroje. Dne 18. 8. byla na Sokolišti provedena ukázka s hasícím přístrojem „Total“, který hasil oheň pomocí suchého prášku.
V roce 1936 měsíci říjnu pak bylo konáno poplachové požární cvičení , kdy celý sbor byl svoláván trubkou (burcovkou).

Toto svolávání bylo pak v budoucnu nahrazeno tak zvaným „šturmováním“. Bylo to ohlašování požáru úhozy na zvon „Zikmund“ na domažlické věži. Aby bylo jasno kde oheň vznikl, rozlišovaly se jednotlivé části města počtem úhozů. Pro vnitřní město to byl jeden úhoz, pro Dolejší předměstí dva úhozy, pro Hořejší předměstí tři úhozy, pro Týnské předměstí čtyři úhozy, pro Bezděkovské předměstí pět úhozů a pro požár mimo město šest úhozů.

Dne 11. října 1936 se pak konala členská schůze, která měla rozhodnout, zda se budou pořizovat nové kroje a zda bude připraveno pro příští rok cvičení, u příležitosti konání Krajského sjezdu. Bylo rozhodnuto, že se nové kroje nechají ušít a proto bylo 29. října vyhlášeno výběrové řízení na ušití těchto krojů.

Stejně jako minulé roky, tak i rok 1937 započal Dobrovolný hasičský sbor Domažlice výroční valnou hromadou. Starosta pan Václav Ebenstreit vyhodnotil celoroční práci a konstatoval, že vše co bylo připraveno se provedlo. Hasiči se zdokonalovali ve svých dovednostech, prováděli zásahy u ohňů a prováděli i kulturní a společenskou činnost. Na této valné hromadě vystoupil také velitel pan Jan Paroubek a upozornil na stupňující se hrozbu války. Připomněl, že i hasiči se musí připravit, aby i v době válečné mohli vždy včas zasahovat u vzniklých požárů. Připomínky k této činnosti přednesl také náměstek velitele pan Karel Tusvald.

Velice negativně dolehla na domažlický sbor druhá světová válka. Mnoho členů bylo odvlečeno na nucené práce, do koncentračního tábora a zbytek pak s větší vehemencí pomáhal obyvatelstvu při likvidaci ohňů. V této době byl velitelem domažlických dobrovolných hasičů pan Karel Kitzberger.

V roce 1943 byla pořízena motorová dvoukolová stříkačka od firmy Smekal. Jednalo se o stříkačku o výkonu 1600 litrů za minutu. Dále pak byl pořízen dopravní hasičský vůz od firmy Mercedes. Toto již byl automobil, který byl přizpůsoben pro převoz hasičů a převoz hasičského materiálu.

Po celé období okupace bylo změněno hasičské označení, a to odznaky členů na čepicích a přilbách. Zůstaly zlaté dva žebříky a uprostřed hasičská sekera, ale prostřední znak červený trojúhelníkový se lvem uprostřed byl nahrazen trojúhelníkovým znakem s hořící pochodní a písmeny ČZHJ, což znamenalo: Česká zemská hasičská jednota.

Policejní předpisy této doby nařizovaly sboru dobrovolných hasičů stavět dvoučlenné požární hlídky do biografů, při konání představení. Bylo to v sále Sokolského domu a v sále Dělnického domu. Z těchto předpisů také vyplývala povinnost po vyhlášení leteckého poplachu, soustředit se v požární zbrojnici, kde byl sbor rozdělen na dvě poloviny, které odjeli pak na určená stanoviště. Jedna polovina s automobilovou stříkačkou Praga LK do stanoveného prostoru ke hřbitovu a druhá pak dopravním vozem Mercedes 230 se stříkačkou DVS-8 na stanoviště u Hánova parku. Zde hasičské jednotky setrvaly vždy až do konce leteckého poplachu. Toto se koncem války opakovalo i několikrát denně.

Období války se mimo jiné vyznačovalo totálním nasazením Čechů v nacistické Říši. Totální nasazení hrozilo i některým hasičům. Aby byli zachráněni, vystavoval velitel pan Karel Kitzberger členům dobrovolného hasičského sboru potvrzení, že jejich začlenění do hasičských jednotek je nutné v rámci zabezpečení požární ochrany v rámci protiletecké obrany. Někteří členové dobrovolného hasičského sboru byli také zapojeni v odbojové skupině Niva, která operovala na území domažlického okresu. Za svou činnost byli někteří po válce oceněni různými řády. Na příklad pan Karel Němeček byl vyznamenán Válečným křížem 1939.

Na tomto místě je třeba se zmínit i o perzekuci, která dolehla na hasiče. V roce 1944 byly gestapem odvlečeni velitel pan Karel Kitzberger a pan Zdeněk Jindřich z domažlického sboru, pan Karel Gosler z Prapořiště, pan Václav Piskáček z Úboče a další. Po několika měsíčním věznění na gestapu v Klatovech, byly odvezeni do Malé pevnosti v Terezíně, kde byli mučeni. Osvobozeni pak byli 5. 5. 1945 a převezeni do Kladna a odtud pak do domažlické nemocnice. Po zatčení velitele pana Karla Kitzbergera převzal funkci velitele dobrovolných hasičů v Domažlicích pan Petr Horn. Ten působil v této funkci až do doby uzdravení pana Karla Kitzbergera, který opět převzal funkci velitele domažlickcých dobrovolných hasičů. V této době je předsedou sboru dobrovolných hasičů pan Karel Tusvald.

Po skončení války, všichni kteří se vrátili spolu s těmi co zůstali se pouští do další velice náročné práce. V této době dochází k dalšímu zmodernizování techniky, která má již velmi silnou základnu. Jsou tady motorové stříkačky, specielní hasičské dopravní vozy apod.

Po druhé světové válce byly pořízeny 2 přenosné motorové stříkačky. Taktéž od Fondu národní obnovy dostal hasičský sbor dva automobily. Jeden byl značky Mercedes. Byl to automobil, který za války používala policie jako přepadový automobil. Tento automobil se používal hlavně pro převoz lidí k požáru. Druhý automobil byl od firmy Klöckner. Zde se jednalo již o automobilovou stříkačku. Protože však byl porouchán, byl odtažen k opravě do Hojsovy stráže. Tento automobil pak sloužil až do roku 1969. V padesátých letech byl také zakoupen nový vysunovací žebřík na pneumatikách. Tento žebřík však měl malou stabilitu, proto ho bylo třeba umístit na automobil. Protože hasičský automobil PRAGA LK byl zrušen jako speciální a přestavěn na nákladní, byl na něj tento žebřík namontován. V roce 1953 pak dostal hasičský sbor dvě dvoukolové motorové stříkačky o výkonu 1200 litrů za minutu.

Po roce 1948 docházelo postupně k radikálním změnám ve struktuře hasičstva v Československu. Bylo zrušeno označení Svazu hasičstva a byl ustaven Svaz požární ochrany. Dobrovolný hasičský sbor byl změněn na Dobrovolný požární sbor. Tento pak byl převeden do pravomoci MěstNv . Při Okresním národním výboru pak byl ustaven nový orgán, Okresní inspekce požární ochrany, který byl podřízen přímo ministerstvu vnitra. Z rozhodnutí tohoto orgánu pak byl v roce 1953 odvolán z funkce velitele Dobrovolného požárního sboru v Domažlicích pan Karel Kitzberger a na jeho místo byl jmenován pan Karel Matějíček. Ve stejné době pak přebírá funkci předsedy Dobrovolného požárního sboru pan Emil Bříza. Pan Karel Matějíček zastával funkci velitele sboru až do roku 1956, kdy přešel jako profesionál do funkce velitele Veřejného požárního sboru Klatovy. Do funkce velitele Dobrovolného požárního sboru Domažlice pak byl jmenován pan Jan Soukup.

V této době pak docházelo průběžně k obnovování požární techniky. V roce 1956 byl sbor vybaven novým dopravním vozem T 805, který byl plně vybaven veškerým potřebným materiálen pro výjezd včetně přenosné stříkačky PS 8, o výkonu 800 litrů za minutu. Taktéž byl dodán starší nákladní automobil PRAGA RN. Tento však byl v poměrně krátké době předán požárnímu sboru Mrákov. V roce 1956 byla sboru předána automobilová stříkačka PRAGA RN.

Automobilová stříkačka PRAGA RN byla pak předána požárnímu sboru Pocinovice. V roce 1957 pak byla dodána nová cisterna ZIL. Přesto, že se jednalo o nový automobil, projevovaly se něm některé konstrukční závady. Po jejich odstranění pak vozidlo vcelku dobře sloužilo. Přesto však muselo být předáno do Horšovského Týna.

Stejně jako v minulých letech i v roce 1958 řídil práci dobrovolných hasičů jeho výbor. V čele výboru stál pan Emil Bříza a velitelem zásahové jednotky byl pan Jan Soukup. V únoru 1958 byla přivezena nová cisterna PRAGA V3S, která byla vybavena čerpadlem o výkonu 1600 l za minutu. Určení strojníci se pak s touto technikou rychle seznámili a proto byla zařazena v krátké době po dodání do výjezdu.

V roce 1963 pokračovala práce sboru podle schváleného plánu práce. Pravidelně v pondělí se konala požární cvičení. V tomto roce se také uskutečnilo dvoudenní cvičení. Přesto, že se konalo v sobotu a v neděli, bylo hojně obsazeno. Dobrovolný požární sbor zasahoval v roce 1963 celkem u třinácti požárů, z toho jen jeden požár byl na území města. Včasným zásahem byl likvidován a škody byly minimální. Z velkých požárů v rámci okresu je možno uvést požár stáje dobytka v Nevolicích, požár budovy družstva Chodovia v Klenčí a požár stodoly na Babyloně. Požární sbor zajišťoval také požární pohotovost na 1. máje a při Chodských slavnostech.Mimo hasičskou činnost byli členové sboru aktivní i při dalších akcích. V rámci brigádnické práce bylo odpravování více než 1 000 hodin zdarma. V tomto roce také byl sbor dovybaven automobilovou stříkačkou PRAGA RN – AS 16.

Velice významný v práci požárního sboru Domažlice byl rok 1964. Hned počátkem roku postihla Domažlice katastrofa. Na náměstí se začaly řítit domy. Začalo to dne 11. ledna, kdy byli požárníci povoláni k vyčerpání vody z domu č. 123 na náměstí. Tím začala velice těžká práce, protože toto byl jen počátek katastrofy. Postupně se začaly podmáčet i domy č. 124 a č.125. Začaly padat domy a požárníci museli vyklízet jak byty, tak i sklady lékárny. Někteří nájemníci museli být ze svých bytů evakuováni okny po žebřících. V ohrožených domech je stěhován nábytek do místností nad podloubím, kde je relativně nejbezpečněji. Postupně se domy vyklízejí , bez ohledu na odpočinek. Práci ztěžuje i veliký mráz. Ti kteří se namočí, mají oblečení okamžitě na kost ztuhlé. Je třeba se převléci a opět začít pracovat. Většina zasahujících požárníků však přesto ještě chodí normálně do práce. Aby však nebylo dost jedné katastrofy, vypukl v noci ze 14. Na 15. ledna požár v Poběžovicích Ti co již večer nemohli opět přibíhají a jedou pomáhat do Poběžovic. Vrací se ráno a po menším odpočinku pokračují v odklízení trosek.

Aby nebylo všemu konec začalo 15. ledna v noci opět hořet a to kůlna v Újezdě. Od požáru se přijíždí ráno v šest a opět se nastupuje na náměstí. Po týdnu usilovné práce se začíná vracet život do normálních kolejí. Přesto však jedenáct rodin potřebuje nový byt.

Všichni členové požárního sboru, kteří poskytovali pomoc na domažlickém náměstí byli po celou dobu vystavováni velkému nebezpečí, přežili celou akci bez újmy na zdraví. Všem byl pak vysloven vřelý dík, za vykonanou nezištnou práci. Požárnímu sboru pak bylo Okresním národním výborem v Domažlicích uděleno „Čestné uznání“ za příkladné plnění úkolů při odstraňování následků havarie domů na náměstí. Mimo to v roce 1964 požární sbor Domažlice vyjížděl celkem k sedmnácti požárům z toho byly čtyři přímo v Domažlicích.

Rok 1968 započal zimním školením na Brance. Taktéž výbor organizace začal pracovat hned v lednu. Jakmile to dovolilo počasí začala se provádět pondělní cvičení venku v terénu. Za rok bylo uskutečněno celkem 48 cvičení. V tomto roce, tedy v roce 1968 pak byl sbor vybaven velitelským vozem ARO M-461 . Později byl doplněn o vyšetřovací automobil Š 1203. Zásahová jednotka taktéž velice profesionálně zasahovala u devatenácti vzniklých požárů a to nejen na území města, ale i mimo město. Zásahy byly hodnoceny velice pozitivně. V tomto roce započala jedna z největších investičních akcí hasičů, a to zahájení výstavby nové požární zbrojnice na tzv. Husím parku. Výstavba byla prováděna v akci „Z“, to znamenalo, že velká část se prováděla formou dobrovolných neplacených brigádnických hodin. Práce dodavatelské pak prováděl Okresní stavební podnik.

Velice negativně zasáhla do práce hasičů v Domažlicích okupace republiky vojsky Varšavské smlouvy v noci na 21. srpna. Přesto, že do města přijela okupační armáda, požární sbor nepřestal pracovat. K posílení pořádku ve městě pak byl požární sbor požádán MěstNV v Domažlicích, aby zabezpečil noční dvoučlenné hlídky na náměstí a v přilehlých ulicích. Tyto hlídky fungovaly celkem deset dní. Jejich služba proběhla bez jakýchkoliv incidentů. I v této době fungoval požární sbor celkem bez větších problémů. V tomto roce byla také v Domažlicích dokončena Průmyslová výrobna krmiv. Hasiči byli požádáni, aby v době zkušebního provozu, který proběhl koncem roku prováděli požární zabezpečení. To se pak uskutečnilo a práce byla bez problému zajištěna. V této době taktéž opustila okupační vojska z velké části město.

V roce 1969 dostal domažlický sbor novou přenosnou stříkačku PPS 12, jejímž výrobcem byl podnik SVA Holýšov.

V tomto roce byla navázána spolupráce se sousedním hasičským sborem ve Furth in Wald. Na základě dohody pak navštívili hasiči z Furthu domažlický požární sbor.

Dne 8.prosince pak byla dokončena výstavba nové postavená požární zbrojnice. Vzhledem k tomu, že se při kolaudaci vyskytly některé nedostatky, došlo ke slavnostnímu otevření požární zbrojnice až v roce 1970.

V průběhu roku dobrovolný hasičský sbor taktéž dostal od vodárny předán objekt „Svatá studna“ za starou zbrojnicí.

V roce 1970 byl domažlickým hasičům přidělen nákladní automobil T 805, který byl používán jako hadicový vůz. Později byl nahrazen nákladním automobilem AVIA A-30. V tomto roce 1970 byla také dokončena výstavba nové požární zbrojnice. Na výstavbě této zbrojnice se ve velké míře podíleli všichni členové sboru a odpracovali tak mnoho bezplatných brigádnických hodin. Přesto však tato práce přišla v budoucnosti vniveč, protože po ustavení Veřejného požárního útvaru, byli donuceni dobrovolní požárníci předat jim celou zbrojnici, tak převážně celou výzbroj tomuto útvaru. Tento útvar tak přišel bezpracně jak k vlastní výzbroji, tak i ke zbrojnici. Přesto, že bylo slibováno, že dobrovolní hasiči budou mít ve zbrojnici stejné právo jako útvar, situace je trochu jiná.

V roce 1972 byl požární sbor Domažlice vybaven novým dopravním vozidlem Avia s přenosnou stříkačkou PPS-12.

Velká pozornost sboru byla věnována v roce 1979 svolávacímu zařízení. Toto zvonkové zařízení bylo již velmi staré a proto bylo třeba neustálých oprav. Dále pak byla brigádnická činnost zaměřena na údržbu a opravu požární techniky, dýchací techniky, věcných prostředků apod. Na požádání okolních sborů bylo uskutečňováno plnění vzduchových lahví pro dýchací přístroje Saturn. Zvláštní služba byla prováděna i na Vraním vrchu, kde byl stavěn stožár pro retranslační stanici. Celkem bylo při bezplatných brigádách odpracováno 3726 hodin.

Na výroční členské schůzi provedli hasiči zhodnocení minulého roku a vytýčili další úkoly pro rok 1981. Předseda pan Josef Decker ve svém nástinu práce položil důraz na preventivní prohlídky, na kulturně výchovnou činnost, na činnost mládeže a přednášky pro obyvatelstvo. Jeho nástin pak doplnil velitel pan Jan Soukup. Ten kladl důraz zejména na přípravu techniky pro zásahy, na pravidelné cvičení a na údržbu budov a celého areálu zbrojnice. Tyto úkoly se vcelku podařilo splnit. V průběhu roku bylo provedeno 104 preventivních prohlídek v obytných domech, a jedna prohlídka v drobné provozovně. Při prohlídkách bylo nalezeno poměrně dost závad. V převážné míře se jednalo o malé závady, které byly odstraněny již během prohlídky. V několika případech však byla uložena nápravná opatření s termínem. Toto pak bylo následně prohlédnuto a závady již nebyly nalezeny. Na úseku kulturně společenské činnosti byly uskutečněny 2 zájezdy a dalších pět akcí, jako na příklad stavění májky, účast na Chodských slavnostech apod. Taktéž bylo provedeno osm besed na jednotlivých školách.

Rok 1982 se vyznačoval hlavně změnou na funkci velitele sboru. Dne 4. února požádal o uvolnění ze zdravotních důvodů pan Jan Soukup. Po zvážení celé situace, doporučil výbor organizace městskému národnímu výboru rezignaci velitele přijmout na jeho místo jmenovat pana Antonína Maschla. Toto se také stalo a dobrovolný požární sbor v Domažlicích měl tak nového velitele. Na práci sboru to však nebylo znát a úkoly na něj kladené byly beze zbytku plněny. Tento rok také došlo k tomu, že pod vedením pana Konopíka začalo cvičit soutěžní družstvo. Tato činnost byla obnovena po 22 letech, kdy bylo naposled družstvo v soutěži. V roce 1985 bylo uskutečněno celkem 48 cvičení, dvě námětová cvičení a jedno čtyřdenní cvičení na Hadrovecké pile. Výjezdová jednotka pak zasahovala u 18 požárů a 11 technických výjezdů.

Po výroční schůzi pak první čtvrtek v lednu 1988 zasedal výbor organizace a provedl rozpracování usnesení z výroční schůze a zpracoval plán činnosti na celý rok. Ve své činnosti se dobrovolní hasiči zaměřili zejména na pravidelná týdenní cvičení, na preventivní prohlídky, na brigádnickou činnost a dále pak na kulturně společenské akce. V průběhu roku pak doprovodili 3 své členy na poslední cestě.

Dne 15. Prosince 1989 pak bylo svolána výroční valná hromada, která zhodnotila vykonanou práci za celý uplynulý rok a vytyčila hlavní úkoly roku 1990.

Hlavní úkoly, které byly v průběhu roku 1990 plněny je možno shrnout do několika okruhů. Jedná se zejména o preventivní činnost, kde Sbor dobrovolných hasičů v Domažlicích provedl preventivní kontroly ve 120 obytných domech a devíti provozovnách ve správě MěstNV. Na této akci odpracovalo 16 členů organizace celkem 195 hodin. Dále je třeba se zmínit o přípravě zásahové jednotky, která se ve svých dovednostech zdokonaluje každé pondělí od 19.00 hodin. Celkem bylo provedena 42 cvičení s průměrnou účastí 14 členů. Mimo to bylo provedeno i čtyřdenní cvičení v prostoru Havlovice-Pila. Taktéž bylo provedeno námětové cvičení na truhlárnu ACHP Domažlice. Lze říci že výcvikové úkoly byly beze zbytku splněny.

Mimořádnou událostí bylo, že sbor byl v měsíci září dovybaven novým hasičským automobilem CAS 25K LIAZ. Jednalo se o nejmodernější cisternovou stříkačku. V oblasti represe zasahoval Dobrovolný hasičský sbor spolu s útvarem v 19. případech. Jednalo se o požáry, hledání utonulých, vyprošťování osob z havarovaných automobilů apod.

Zanedbatelná nebyla ani stránka kulturně společenská. Na tomto úseku byla uspořádána jarní slavnost pro členy a jejich manželky, oslava svátku Sv. Floriána, Lidová slavnost v prostorách letního kina apod. Domažličtí hasiči byli přítomni i na oslavách svátku Sv. Floriána a letní slavnosti v sousedním Furth in Wald. Mimo to se domažličtí hasiči zúčastnili sportovní soutěže, která se konala na stadionu Jiskry. Zde soutěžila mezi sebou města Domažlice a Furth in Wald. Taktéž byl uskutečněn zájezd do města Regensburg v sousedním Německu.

Rok 1990 byl pak zakončen výroční valnou hromadou, která byla svolána 2. ledna 1991. Na ní pak starosta pan Josef Decker provedl zhodnocení práce za minulý rok a vytyčil úkoly, které je nutno plnit v roce 1991. Po něm pak vystoupil velitel pan Antoním Maschl, který zhodnotil práci výjezdové jednotky. Výroční valná hromada pak přijala usnesení, kde uložila výboru zapracovat úkoly, které vzešly z valné hromady do plánu práce na rok 1991. Na valné hromadě byl taktéž zvolen nový výbor. Ten na svém prvním zasedání pak zvolil jako starostu pana Vladislava Pačesného.

V průběhu roku pak dobrovolní hasiči prováděli pravidelná pondělní cvičení za účelem dalšího zdokonalování hasičských dovedností.

Na pozvání velitele hasičů ze Schwandorfu byl starosta a velitel na přátelském posezení s tamními hasiči. Na tomto posezení byly navázány vzájemné přátelské kontakty. Dne 3. října pak přijeli hasiči ze Schwandorfu na prohlídku domažlické požární zbrojnice.

Zásahová jednotka v průběhu roku vyjížděla k devatenácti požárům a technickým zásahům. Jedním z nich byl i výjezd do sousedního Německa do obce Neukirchen, kde zásahová jednotka pomáhala likvidovat následky povodně. První výjezd byl dne 2. srpna, následně pak třetího a čtvrtého srpna 1991.

Počátkem roku 1992 byla konána valná hromada dobrovolných hasičů. Starosta pan Vladislav Pačesný zhodnotil práci za minulý rok a nastínil úkoly v tomto roce. Po něm vystoupil velitel pan Antonín Maschl. Ten hovořil o plnění úkolů výjezdové jednotky.

Během roku pak bylo provedeno 47 cvičení, část byla praktická část teoretická. Taktéž byla uskutečněna dvě námětová cvičení a to na vojenském cvičišti a druhé pak v prostorách bývalé PS roty v Bystřici. Zde se členové výjezdové jednotky připravovali na svou práci, aby při výjezdech byli vždy akceschopní. To se pak vyplatilo při výjezdech. Celkem vyjela zásahová jednotka celkem šestkrát a to k pěti požárům a k jedné dopravní nehodě. K tomu, aby výše uvedené akce mohly být úspěšně splněny, je třeba mimo jiné mít připravenu jak techniku, tak i ostatní hasičské vybavení. Proto hasiči prováděli údržbu v průběhu roku, kde ve svém volném čase odpracovali množství brigádnických hodin.

Na úseku kulturně společenské činnosti bylo uskutečněno celkem pět akcí. Poprvé za celou éru dobrovolného hasičského sboru v Domažlicích byla Májka postavena v areálu zbrojnice. Při této příležitosti pak byla uskutečněna malá slavnost za přítomnosti manželek hasičů. Dále pak byla slavnost Sv. Floriána. V tomto roce pak hasiči obdrželi od hasičů z Furth in Walde jako dar velice hezkou sošku Svatého Floriána. Hasiči se také zúčastnili otevření zbrojnice ve Schwamberku, kde byla i velkolepá slavnost. Dále hasiči zúčastnili hasičské slavnosti ve Furth in Walde. Tří členná delegace byla taktéž v Holandském Budelu.

Rok 1993 započali domažličtí hasiči výroční valnou hromadou. Tato byla svolána na den 15.ledna. Účast byla velice hojná. Mimo jiné byl na valné hromadě přítomen i starosta pan Vladislav Pačesný a velitel pan Antonín Maschl . Starosta ve svém vystoupení zhodnotil práci za minulé období a vytyčil hlavní směry práce prorok 1993. Po něm vystoupil velitel, který vyhodnotil jak cvičení, tak i práci u zásahů.

Práce v průběhu roku byla zaměřena na několik úseků činnosti. Jedním byl úsek pravidelných cvičení, která probíhala vždy v pracovní pondělí od 19.00 do 21.00 hodin. Dále pak sbor vyjížděl i k některým požárům.

Vzpomenout je také třeba družebních styků. Dne 27. března byla uskutečněna návštěva hasičů ve Furth in Waldu. Návštěva byla spojena s prohlídkou hasičské zbrojnice, prohlídka techniky a veškeré výzbroje. O velikonočních svátcích pak navštívili náš hasičský sbor hasiči z holandského města Budel. Jako pozornost zde byl zanechán starší hasičský vůz Mercedes. Protože se jednalo o vozidlo roku výroby 1972, nemohl být však na našem území provozován, protože nemohl být přihlášen, ačkoliv měl všechny technické prohlídky.

V tomto roce také došlo k výměně velitelů sboru. Od měsíce června nastoupil do funkce pan Tomáš Kohel. Odstupujícímu veliteli pak zástupci sboru poděkovali, za jeho dobrou a obětavou práci.

Proto, aby bylo možno některé významné události dokumentovat byla zakoupena sborem kamera spolu s videorekorderem. Konec roku pak byl oslaven společně na Silvestra ve spolkové klubovně.

Rok 1994 byl velice významným v životě organizace. Mimo jiné byl znovu pořízen nový spolkový prapor. Zde je třeba poděkovat městskému úřadu v Domažlicích, protože prapor byl pořízen z jeho sponzorského daru. Prvně byl představen veřejnosti při slavnosti Svatého Floriána, kdy byl také vysvěcen. Slavnost Sv. Floriána byla pořádána domažlickým sborem dobrovolných hasičů. Slavnosti se zúčastnili jak okolní sbory, tak i družební sbor z Furth in Waldu. V měsíci červnu pak zástupci sboru byli přítomni na oslavě 125 let založení sboru v Pfreimdu v sousedním Německu.

Další aktivní činnost sboru dobrovolných hasičů v Domažlicích pokračuje v roce 1995 a to valnou hromadou, která se konala dne 20.ledna. Starosta pan Vladislav Pačesný ve svém vystoupení zhodnotil práci za uplynulý rok a vytyčil úkoly, které je třeba splnit v roce 1995. Jeho zprávu pak ze svého pohledu doplnil velitel sboru pan Tomáš Kohel. Práce v tomto roce se zejména zaměřila na oblast preventivní, oblast represivní, na asistenční služby, na údržbu a opravy techniky, na výcvik a školení a v neposlední řadě také na údržbu a opravu budovy, která je v majetku sboru. Starosta také konstatoval, že sbor čítá celkem 68 členů, z toho je 6 žen. Pravidelně každé pracovní pondělí se provádí výcvik nebo školení. Tak bylo v průběhu roku uskutečněno 23 teoretických cvičení a 24 praktických cvičení. Toto vše pak bylo doplněno třídenním cvičením, které proběhlo ve dnech 30. června až 2. července za odpovídající účasti členů. Při všech těchto cvičeních byla prováděna cvičení s cisternou, dopravním vozem, cvičilo se i s osvětlovací technikou, dýchací technikou apod. Dovednosti, které byly získány při cvičeních zúročil sbor při několika zásazích v průběhu roku. Tak jednotka vyjela celkem k pěti zásahům. Jednalo se o požár Chodského hradu dne 20. dubna, výjezd na ropnou havarii a požár kůlny v Domažlicích v červnu, na požár pole u Všerub v měsíci červenci a k požáru rodinného domku v Domažlicích v listopadu.

Domažličtí hasiči zajistili také 24 asistenčních hlídek při tanečních zábavách, 18 asistenčních hlídek při divadelních představeních, 23 hlídek na plesech a 9 hlídek na ostatních akcích ve městě.

K tomu, aby i naši potomci věděli, s jakými technickými prostředky pracovali naši předkové bylo započato s renovací parní stříkačky. Tato stříkačka pracovala v Domažlicích ještě po skončení druhé světové války. Jedná se o unikát a bylo by neprozřetelné nechat takovýto skvost zmizet.

Ukončení úspěšného roku bylo dobrovolnými hasiči provedeno dne 15. prosince na výroční valné hromadě. Zde také byly vytyčeny úkoly pro další rok.

Úspěšný rok 1996 byl zakončen 11. ledna 1997 na výroční valné hromadě.

Zde starosta pan Vladislav Pačesný zhodnotil práci za minulý rok a vytyčil úkoly pro rok běžný. Konstatoval, že k tomuto datu čítala základní organizace sboru dobrovolných hasičů 68 členů, z toho bylo pět žen. Zprávu starosty pak doplnil velitel pan Tomáš Kohel, kde vyzdvihl práci zásahové jednotky, která v zásazích doplňovala jednotku útvaru.

Stejně jako v minulých letech zabezpečovali hasiči asistenční hlídky v Městském kulturním středisku v Domažlicích. Vzhledem k tomu, že organizace má poměrně malé finance, museli hasiči provést opravu své budovy vlastními silami. V průběhu roku provedli opravu budovy, přidali okno a rekonstruovali ústřední topení. Velmi smutnou byla zpráva o úmrtí člena pana Jana Soukupa, který byl dlouholetým velitelem sboru dobrovolných hasičů v Domažlicích. Za doby, kdy byl velitelem, byl vybudován silný a akceschopný dobrovolný sbor, který pak byl základem pro zbudování profesionálního útvaru. Útvar, který vznikl v roce 1986 tak měl zcela zbudovanou zbrojnici včetně vybavení a techniky a mohl okamžitě po ustavení započít s prací.

Počátkem roku 1998 bylo konstatováno, že sbor dobrovolných hasičů v Domažlicích čítá 60 členů, z toho jsou čtyři ženy. Jednou z největších akcí kterou sbor pořádal byla tradiční oslava svátku Svatého Floriána. Tato oslava byla uskutečněna v pátek 8.května slavnostním průvodem až do kostela na náměstí, kde proběhla slavnostní mše. Po této mši pak oslava pokračovala v Městském kulturním středisku při dechové hudbě. Oslavy se zúčastnili jak členové sboru, domažličtí občané, tak i členové okolních sborů i hasiči z partnerského města Furth in Wald. Na oplátku pak domažličtí hasiči se zúčastnili oslav 135ti let trvání hasičského sboru ve Furth in Waldu. Při této příležitosti připnuli domažličtí hasiči na furtský prapor pamětní stuhu. Na pamětní stuze byly vyšity tři letopočty, a to rok 1968 – rok navázání oficiálních kontaktů, rok 1988 byl rokem první návštěvy ve Furth in Waldu a rok 1998 značí již deset let spolupráce.

Velmi dobrá spolupráce byla v průběhu roku i se sousedním sborem dobrovolných hasičů v Havlovicích. Tato spolupráce pomáhala jak ke zpestření výcviku, tak i v navázání kontaktů i na poli sportovním. Je již tradicí turnaj v kuželkách, který se uskutečňuje právě v kuželkárně v Havlovicích.

Vzhledem k tomu, že hasičská technika požárního útvaru se rozrůstala a prostory stávající zbrojnice se stávaly těsné, došlo po dohodě s ředitelem HZS k přestěhování techniky dobrovolných hasičů do protější budovy a to budovy bývalých státních statků. Smlouva o obývání prostorů byla uzavřena na období do konce roku 2005.

Rok 1999 byl pro domažlické hasiče z určité části přípravou na kulaté oslavy založení dobrovolné hasičské jednoty. Protože v roce 2000 tomu bude již 130 let od založení jednoty, bylo rozhodnuto provést důstojné oslavy včetně vydání písemného materiálu o historii hasičstva v Domažlicích . Byl sestaven štáb na oslavy včetně komise pro historii. Štáb pak vytyčil úkoly, které byly průběžně plněny. Mimo toho však pokračovala běžná práce hasičů. Stejně jako v minulých letech se konaly oslavy svátku Svatého Floriána patrona hasičů. Dále pak na poli kulturním a sportovním je třeba se zmínit o turnaji v kuželkách, stavění májky. Na podzim roku pak bylo uskutečněno setkání členů včetně rodinných příslušníků a partnerských sborů.

Na úseku odborné činnosti je třeba se zmínit také o jedné z hlavních činností sboru a to o preventivní činnosti. Sbor má svého preventistu a preventivní hlídky. Preventista pak řídí jejich práci, která byla v roce 1999 velice významná. Celkem bylo provedeno 20 preventivních prohlídek. K dalšímu zdokonalení svých dovedností bylo uskutečněno letní čtyřdenní cvičení na Baldově ve spolupráci se sbory z Babylonu a České Kubice a Folmava. Mimo tohoto cvičení bylo v průběhu roku pak také provedeno 26 teoretických 20 praktických cvičení. V průběhu roku pak sbor dobrovolných hasičů vyjel celkem k třinácti požárům.

Rok 1999 byl zakončen výroční valnou hromadou na které byla vyhodnocena roční práce a velitel sboru pak zhodnotil práci výjezdové jednotky.  Na této schůzi byl zvolen nový výbor. Starostkou byla zvolena slečna Petra Plzeňská a velitelem zůstal pan Tomáš Kohel.

Zpracovala pracovní skupina:

Vladimír Beránek, Zdeněk Jindřich, Vítězslav Strouhal a Josef Decker
v březnu 2000.