Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších novel a předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“), pamatuje i na vypalování porostů.
Podle ustanovení § 17 odst. 3 písm. f) tohoto zákona nesmí fyzická osoba provádět vypalování porostů, jinak se dopustí přestupku podle § 78 odst. 1 písm. s) citovaného zákona a za tento přestupek jí může příslušný orgán hasičského záchranného sboru, vykonávající státní požární dozor, uložit pokutu až do výše 25 000 Kč. Podle § 5 odst. 2 citovaného zákona nesmí vypalovat porosty ani právnické a podnikající fyzické osoby.
Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou tyto osoby povinny, se zřetelem na rozsah prováděné činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru.
Spalování hořlavých látek na volném prostranství, včetně navrhovaných opatření, jsou povinny předem oznámit územně příslušnému HZS kraje, který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat. Při porušení této povinnosti se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba správního deliktu podle § 76 odst. 2 písm. n) citovaného zákona. Za tento správní delikt jim může být uložena pokuta až do výše 500 000 Kč.
Ustanovení zvláštních právních předpisů tímto nejsou dotčena – jedná se například zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů nebo zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
Oblast ochrany životního prostředí, tj. i pro případ pálení na volném prostranství, upravují i jednotlivé obce svými obecně závaznými vyhláškami.
