IZS – Integrovaný záchranný systém

  0

Integrovaný záchranný systém je systém pro koordinaci záchranných a likvidačních prací při vzniku mimořádných událostí.

Vznik IZS

Integrovaný záchranný systém vznikl jako potřeba každodenní spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a dalších složek při řešení mimořádných událostí (požárů, havárií, dopravních nehod, atd.). Vždy, když bylo nutné spolupracovat při řešení větší události, vždy byl zájem spolupracovat a využívat to, s kým se spolupracuje, pro dosažení rychlé a účinné záchrany nebo likvidace mimořádné události. Spolupráce na místě zásahu uvedených složek v nějaké formě existovala vždy. Avšak odlišná pracovní náplň i pravomoci jednotlivých složek zakládaly a zakládají nutnost určité koordinace postupů.

Základním právním předpisem pro IZS je zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 20/2004 Sb. Nelze pominout skutečnost, že tento zákon upravuje také problematiku ochrany obyvatelstva na úrovni státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob a podnikajících fyzických osob. Usměrňování a výstavba IZS přísluší Ministerstvu vnitra ČR, krajským úřadům a na úkolech IZS participují i obce. Úkoly orgánů krajů a obcí s rozšířenou působností v IZS a ochraně obyvatelstva plní Hasičský záchranný sbor kraje, který tak poskytuje hejtmanovi kraje a starostům obcí s rozšířenou působností „servis“ pro případ, že převezmou koordinaci záchranných a likvidačních prací.

Složky IZS

Základními složkami IZS jsou Hasičský záchranný sbor ČR, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí okresu jednotkami požární ochrany , zdravotnická záchranná služba a Policie ČR. Základní složky IZS zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tím účelem rozmisťují své síly a prostředky po celém území ČR.
Každá z těchto složek má své specifické úkoly.

  • úkolem HZS ČR je chránit životy, zdraví a majetek obyvatel před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech
  • úkolem Policie ČR je především chránit bezpečnost občanů a majetek, veřejný pořádek, vést boj s terorismem, odhalovat a vyšetřovat trestnou činnost
  • úkolem ZZS je poskytnout neodkladnou přednemocniční péči při akutním nebezpečí, během transportu až do předání pacienta

    Ostatními složkami IZS jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Patří sem: Armáda ČR, Horská služba, Vodní záchranná služba, Letecká záchranná služba, Báňská záchranná služba, městská nebo obecní policie, zařízení civilní ochrany, havarijní a pohotovostní služby, Povodí Moravy, Vltavy a Labe, Český červený kříž, Svaz záchranných brigád kynologů ČR, Svaz civilní obrany ČR, Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, atd.
    Ostatní složky IZS poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání. V době krizových stavů se stávají ostatními složkami IZS také odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče.

  • Využití IZS

    Jde o to, využít pro záchranné a likvidační práce v potřebný okamžik každého

  • kdo je povinen provádět záchranné a likvidační práce
  • kdo pomoci může
  • kdo pomoci chce

    Integrace spočívá v tom, že jednotlivé zdroje – materiální, lidské, ale i právní, se spojují k provedení záchrany nebo likvidace s cílem jejich co nejúčinnějšího a nejhospodárnějšího využití.
    IZS tedy není organizací v podobě instituce, ale jen a především vyjádřením pravidel spolupráce (i když určité orgány, které zajišťují koordinaci má a mít musí).

    Koordinace IZS

    Integrovaný záchranný systém koordinuje:

  • záchranné a pohotovostní služby a sbory (hasiči, zdravotnická záchranná služba, pohotovostní komunální služby,…)
  • bezpečnostní a ozbrojené sbory (Policie ČR, obecní policie, Armáda ČR,…)
  • územní popř. ústřední správní úřady

    Počítá se také s tím, že využije (neboli integruje) ke spolupráci při záchranných a likvidačních pracích i:
    – právnické osoby – zde může jít o:

  • věcné zdroje, které jsou poskytnuty dobrovolně nebo povinně na základě žádosti o věcnou pomoc nebo z hlediska povinnosti toho, kdo způsobil havárii
  • činnost občanských sdružení se záchranářským nebo humanitárním zaměřením
    – odborníky z řad fyzických osob

    Úrovně IZS a jeho koordinační orgány

    Problémy, které nastolil čas a především velké mimořádné události (jakými byly např. rozsáhlé povodně) se odrazily v potřebu koordinace společného zásahu na úrovni dispečinků nebo operačních středisek, v konečném důsledku je nutno při rozsáhlých mimořádných událostech koordinovat i z úrovně územních správních úřadů.

    Z uvedených důvodů se v IZS dělí řízení dle povahy i kompetencí na úroveň:

  • taktickou, která probíhá přímo na místě zásahu složek IZS
  • operační, která probíhá mezi operačními středisky a dispečinky
  • strategickou, která probíhá na okresních a krajských úřadech a na Ministerstvu vnitra

    Pokud se jedná o koordinační a integrační orgány v IZS v jednotlivých úrovních řízení, jsou jimi:

  • velitel zásahu a štáb velitele zásahu v úrovni taktické
  • operační a informační středisko IZS v úrovní operační (je jím operační středisko hasičského záchranného sboru)
  • přednosta okresního úřadu a krizový štáb okresu, krajský hejtman a krizový štáb kraje, Ministerstvo vnitra a krizový štáb MV v úrovni strategické

    Z jednotlivých pravomocí pro řízení záchranných prací i z odpovědnosti Ministerstva vnitra a územních orgánů státní správy za organizaci IZS vyplývá, že jde o státem budovaný systém.