Psychologická služba HZS

Při záchranných akcích se hasiči setkávají s traumatizujícími událostmi. Zažít takovou událost však může každý z nás. Reakce na traumatizující událost se nazívá „duševní otřes“ což je normální lidskou reakcí v nenormální situaci.

Anonymní telefonní linka pomoci v krizi
tel.: 974 834 688
volat je možno 24 hodin denně
služba na lince garantuje:

  • anonymitu volajícího (aparáty bez displeje)
  • bezpečí volajícího (princip lékařského tajemství)
  • profesionalitu (vycvičený tým)

NEDOVOLTE TÍŽIVÉ SITUACI, ABY VÁS DLOUHODOBĚ OVLÁDLA!

Volat může kdokoli, kdo se dostal do tíživé situace. Volající v rozhovoru s pracovníkem linky rozplétá okolnosti své tíživé situace.  Pracovník linky, který stojí mimo problém volajícího, je speciálně vzdělán a má lidský zájem, bývá účinným pomocníkem při řešení situace a zdrojem opory, kterou každý z nás čas od času potřebuje.

Psychologická služba HZS Plzeňského kraje

por. Mgr. Blanka Nechvátalová
– posttraumatická péče
– krizová intervence
– poradenství

tel.: 377 304 489
e-mail: blanka.nechvatalova@hzspk.cz

Co např. může být traumatizující událost?

  • zážitek ohrožení vlastního života nebo zdraví
  • zážitek obzvlášť tragické události nebo katastrofy
  • pohled na extrémně vypadající oběti, mnohočetná zranění, případy kruté smrti
  • smrt kolegy
  • smrt nebo vážné zranění dítěte
  • smrt oběti neštěstí v průběhu záchranné práce
  • nezdařený záchranný pokus, selhání
  • náhlé zničení vlastního obydlí
  • intenzivní strach, bezmocnost či pocit extrémního odporu
  • atd.
    Jaké důsledky mají traumatizující události?
  • mohou ovlivnit momentální i budoucí profesionální výkon hasiče
  • hasič může, ale i nemusí být schopen kritickou situaci zvládnout sám
  • přibližně 86% účastníků traumatizující události má ještě dalších 24 hodin tělesné, poznávací a emocionální reakce (např. bezmocnost, lhostejnost, odpoutání se od reality, vtíravé, neodbytné myšlenky a představy, izolace, nechutenství, poruchy spánku, smutek atd.)
  • přibližně u 22% účastníků takové události mohou tyto příznaky přetrvávat až dalších 6 měsíců
  • u 4% zasažených je nebezpečí vzniku posttraumatické stresové poruchy, která je definována jako nemoc
    Co je posttraumatická stresová porucha? (poškození duševního zdraví)
  • stálé vybavování a znovuprožívání kritické události
  • problémy s koncentrací
  • problémy s kontrolou vlastních emocí a reakcí
  • deprese, smutek, úzkost, výkyvy nálad
  • noční děsy, „flashbacky“ (= vracející se vzpomínka na událost)
  • nespokojenost
  • atd.

    Význam psychologické služby u HZS

    3 základní pilíře psychologické služby HZS ČR:
  • poskytovat posttraumatickou péči hasičům i jejich rodinám
  • zajišťovat podklady pro personální práci
  • pomáhat obětem mimořádných událostí
    Další činnosti:
  • nabízí pomoc v těžkých situacích a krizích v profesním i soukromém životě
  • poskytuje psychologické poradenské služby v oblasti vztahů k sobě i druhým (a to i rodinám hasičů)
  • spolupracuje při řešení mimořádných událostí, které vyžadují psychologickou intervenci
  • připravuje a vede odborná školení a kurzy
  • na vyžádání provádí analýzy a výzkumy
  • účastní se výcvikových a vzdělávacích aktivit v zájmu zvyšování profesionální odbornosti
  • spolupracuje se speciálními pracovišti a organizacemi
  • spolupracuje s každým, kdo projeví zájem

    O etice psychologické práce

    Práce psychologa se obvykle odehrává v interakci mezi psychologem a klientem. Aby psycholog mohl klientovi pomoci, musí být v této interakci přítomny dva předpoklady:
  • dovednost
  • důvěra
    Psycholog musí mít specifické dovednosti a na straně klienta je pak nutnou podmínkou úspěchu alespoň minimální důvěra vůči psychologovi. Pokud jeden z těchto předpokladů chybí, nemůže psycholog svému klientovi pomoci.
    Základní etické principy:
  • důvěrnost
    Primárním závazkem psychologa po dobu psychologické činnosti je respektování důvěrnosti informací získaných od osob zapojených do této činnosti. Odhalování takovýchto informací je možné jen se souhlasem příslušné osoby, s výjimkou takových mimořádných případů, kdy hrozí bezprostřední ohrožení osoby nebo jiných osob. V případech, kdy je to vhodné, psycholog informuje svého klienta nebo zúčastněné osoby o právních hranicích důvěrnosti.
    Psycholog chrání zájmy svého klienta.
  • prospěch klienta
    Psycholog respektuje osobnost lidí, se kterými pracuje. Pokud vzniknou střety zájmů mezi klienty a institucí, která zaměstnává psychologa, psycholog objasní povahu a směr loajalit a zodpovědnosti a informuje všechny účastníky o jejich závazcích. Psycholog plně informuje klienta o cíli a povaze hodnotícího, terapeutického nebo tréninkového postupu.
  • nestrannost
    Psycholog není součástí sféry řízení.
    Psycholog je nezávislým odborným konzultantem řídících pracovníků, kterým poskytuje expertizní stanoviska. Jako zaměstnanec (v roli podřízeného nebo nadřízeného) se psycholog nepropůjčuje k činnostem a postupům, které jsou nehumánní nebo mají za následek nezákonné nebo neoprávněné jednání, a to včetně postupů se zřetelem na rasu, postižení, věk, sexuální orientaci, náboženský nebo národnostní původ atd.
    Psycholog odmítne poskytovat své služby, jestliže vznikly okolnosti ohrožující objektivitu, nezávislost, bezúhonnost, apod. Pokud se tyto podmínky a okolnosti vytvoří v průběhu psychologické činnosti a psycholog je nemůže účinně ovlivnit, ukončí danou činnost a zajistí psychologickou službu na jiném pracovišti.

 

  • zodpovědnost
    Psycholog si vždy předem vyjasní se všemi zainteresovanými osobami a činiteli, co očekávají od zadaného úkolu, jak se budou podílet na psychologických zjištěních a jak je budou využívat. Snaží se vyvarovat vztahů, které mohou omezit objektivitu získaných údajů nebo vyvolat konflikt zájmů. Zasahování do prostředí, ve kterém se údaje zjišťují, má být minimální.

    Psycholog musí mít výraznou zodpovědnost k tomu, aby nedocházelo k manipulacím či nesprávnému používání psychologických závěrů a zjištění ze strany zaměstnavatele nebo objednatele psychologického úkolu. Ve všech oblastech psychologické činnosti si psycholog uvědomuje, že nese výraznou sociální zodpovědnost, protože jeho doporučení a profesionální činnost mohou výrazně měnit životy jiných.

    Psycholog je neustále ostražitý vůči osobním, sociálním, organizačním, finančním nebo politickým situacím a tlakům, které by mohly vést k nesprávnému použití jeho vlivu.​