Úkoly a postup činnosti při zásahu

Úkoly a postup činnosti

Velitel zásahu rozhoduje o zahájení a ukončení činnosti k záchraně osob, zvířat a majetku a určí, které osoby, která zvířata nebo který majetek budou zachráněny přednostně. V případě nebezpečí z prodlení mohou o způsobu záchrany osob rozhodnout hasiči provádějící záchranné práce, členové průzkumné skupiny apod. Stanoví se takový způsob záchrany, který je v daném okamžiku nejbezpečnější jak pro zachraňované osoby, tak i pro zachraňující.

Velitel zásahu při hromadné záchraně určí místo, kde budou zachraňované osoby shromažďovány, evidovány a kde jim popř. bude poskytnuta další pomoc.

Vyhledávání osob. V případě, že byla podána zpráva nebo lze předpokládat, že v určitém místě či prostoru mohou být ohrožené osoby, které však průzkumná skupina nenašla, je nezbytné pečlivě prohledat i takové prostory, kde za normálních okolností nelze předpokládat možnost úkrytu (např. šachta technologických rozvodů v bytových jádrech, prostor pod vanou, koše na prádlo). Zvláštní pozornost je třeba věnovat při vyhledávání dětí.

K záchraně osob se využívají přednostně stavební a konstrukční prvky a zařízení budov, určené k evakuaci osob nebo zásahu jednotky (např. únikové a zásahové cesty, požární a evakuační výtahy, požární žebříky).

Při záchraně je třeba používat (kromě krajních případů, kdy jiná možnost nezbývá) pouze určené ochranné prostředky a pomůcky, tedy hlavně evakuační masky. Zachraňující musí dbát také na to, aby nemohlo dojít k úrazům zachraňovaných (např. odebrání ostrých předmětů, brýlí). Nedostatky, které se navenek projeví při záchraně, mohou mít negativní důsledky na ostatní osoby čekající na svou záchranu.

Mezi obvyklé způsoby záchrany osob patří:

• samostatný odchod osob, kterým hrozí bezprostřední ohrožení, způsobem a směrem, který určí velitel zásahu (např. nezakouřené únikové cesty, otevřené únikové východy)
• vyvedení ohrožených osob, které ztratili orientaci, nemohli uniknout zakouřenými únikovými cestami nebo pokud to vyžaduje stav zachraňovaných
• vynesení ohrožených osob, které se nemohou samy pohybovat
• záchrana pomocí výškové techniky
• záchrana pomocí záchranných prostředků (např. přenosné žebříky, záchranné tunely, plachty, seskokové matrace)
• záchrana pomocí lezecké techniky
• záchrana osob pomocí vrtulníků
• uměle vytvořené otvory ve stavebních konstrukcích
• vyproštění osob z trosek, z havarovaných vozidel apod.
• odvoz osob na palubě člunů nebo jiné techniky z ohrožených míst

  Je-li znemožněn transport zachraňované osoby, považuje se za záchranu zabezpečení životních funkcí a podmínek pro přežití. Při použití automobilových nebo přenosných žebříků je vhodné zachraňované osoby jistit lanem. Při použití výškové techniky s košem zabezpečuje přepravu osob v koši určený hasič.

  Velitel zásahu může rozhodnout o nedodržení technických podmínek požární techniky a věcných prostředků, jestliže hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně života osob.

  Při záchraně většího množství osob se určí jejich pořadí. Pořadí určí velitel zásahu nebo jím pověřený velitel jednotky či skupiny provádějící záchranu nebo záchranář, který je se zachraňovanými osobami v přímém kontaktu.

  Záchrana osob probíhá zpravidla v pořadí děti, ženy, starci, muži. Je však třeba zvážit momentální stav zachraňovaných osob. Velitel zásahu posoudí, zda je potřebné provést evakuaci osob, které nejsou bezprostředně ohroženy na životech, ale vlivem událostí může k takovému ohrožení dojít. S ohledem na uvedenou skutečnost může přijmout opatření k uzavření místa zásahu pro zde nežádoucí osoby.

  V případě potřeby velitel zásahu zajistí přivolání lékařské pomoci zachraňovaným osobám. Do jejího příjezdu poskytují první pomoc hasiči. Při větším počtu raněných je třeba vytvořit místo, kde se budou zranění soustřeďovat.

  Opatření pro zvládnutí paniky

  Předejít panice a informovat. Nedostatek informací může být jednou z příčin vedoucích ke vzniku paniky a v konečném důsledku může mít nepříznivý vliv na provedení záchrany. V případě potřeby mohou být tyto informace cílené, směrované k potřebám záchranářů. Velitel zásahu zajistí včasnou informovanost ohrožených osob o blížící se pomoci. Skupina určená k provedení záchrany musí zachraňované s dostatečnou srozumitelností a s přehledem uklidnit, informovat o stanoveném způsobu záchrany, o jeho bezpečnosti a případných dalších skutečnostech, které je vhodné v daný okamžik sdělit.

  Sebevědomí a připravenost hasičů. Při provádění záchrany osob je třeba postupovat rychle, energicky, ale zároveň s rozvahou. Sebevědomé vystupování při záchraně spolu s perfektní znalostí technických prostředků použitých k záchraně, včetně postupu záchrany, působí na zachraňované osoby velice příznivě a hlavně uklidňujícím dojmem. Pokud ohrožené osoby vycítí nerozhodnost v chování hasičů, může u nich dojít ke vzniku nedůvěry ke zvolenému způsobu jejich záchrany.

  Při záchraně osob mohou nastat situace, kdy nelze z různých důvodů racionálně vysvětlit ohroženým osobám nutnost jejich záchrany (např. osoby s duševními poruchami, se sníženou schopností vnímání, pod vlivem narkotik, alkoholu). Takové osoby mohou odmítat svou záchranu, a to i projevem fyzického násilí. V těchto případech je třeba zasáhnout s patřičnou razancí.

  Velitel zásahu je oprávněn na nezbytnou dobu záchranu osob, zvířat nebo majetku přerušit v případě, kdy již nelze, ani přes vynaložení všech dostupných sil a prostředků, osoby, zvířata nebo majetek zachránit anebo pokračování v zásahu by bezprostředně ohrožovalo život zasahujících hasičů. Pokračovat v záchraně lze až po změně okolností z pozice zachraňujícího nebo z pozice ohrožení.

  Záchrana osob při požáru se v některých případech provádí současně s hašením požáru. Jsou-li lidé bezprostředně ohroženi požárem nebo je cesta k záchraně odříznuta, anebo odříznutí hrozí, je použití proudů bezpodmínečné. Nestačí-li síly a prostředky současně k hašení požáru a záchraně osob, použijí se veškeré síly a prostředky k záchraně. Jestliže rychlé nasazení proudů k hašení může zmenšit ohrožení životů osob, pak je třeba nejprve hasit požár na cestách záchrany a potom provádět záchranné práce.

  Očekávané zvláštnosti

  Při záchraně osob je nutné počítat s následujícími komplikacemi:

• možnost vzniku paniky zachraňovaných osob
• velká psychická a fyzická zátěž hasičů a jejich vyčerpání, vznik stresových situací u hasičů i u zachraňovaných
• velká spotřeba dýchací techniky (zátěž hasičů, potřeba dýchací techniky pro zachraňované)
• potřeba předlékařské první pomoci zachraňovaným, popř. lékařské pomoci
• zabezpečení zachráněných před povětrnostními vlivy
• snaha některých zachraňovaných se vracet zpět nebo neochota, odpor k opuštění místa, kde jim hrozí nebezpečí, zvláštní chování některých skupin osob (např. děti, zdravotně postižení), omezená schopnost pohybu osob
• nepřehledná situace v počtech lidí potřebujících záchranu
• nedostatek výškové techniky a další speciální techniky, např. pro vyproštění osob
• nepřístupné cesty pro záchranu vnitřkem budov z důvodu rozsahu požáru
• nebezpečí pramenící z druhu události a charakteru prostoru, odkud je třeba zachraňovat osoby (např. otrava, přehřátí organismu, popálení, poleptání, pád, ztráta orientace)