Třicátého dubna se na mnoha místech rozhoří ohně na odhánění „zlých sil“ podle dávné lidové zvyklosti. Symbolické pálení čarodějnic je příležitostí nejen k setkání a pobavení, ale i pálení nepotřebných věcí. Hasiči zaznamenávají navýšení počtu požárů a zbytečných výjezdů k domnělým požárům.
Ze zákona o požární ochraně (zákon č.133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů) vyplývá, že všichni občané si musí při pálení počínat tak, aby nedošlo ke vzniku požáru. V případě nedodržení zásad požární bezpečnosti při používání otevřeného ohně, mohou být lidé postiženi pokutou až do výše 20 000 Kč, pokud svým jednáním způsobí požár, mohou dostat pokutu až ve výši 25 000 Kč.
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny každé spalování hořlavých látek na volném prostranství – tedy i pálení „čarodějnických“ ohňů – včetně přijatých protipožárních opatření – předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje. Při nesplnění této povinnosti může být právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě udělena pokuta až do výše 500 000 Kč. HZS kraje pak má při nahlášení pálení pravomoc nařídit přijetí dalších podmínek pro bezpečnost spalování, či spalování zcela zakázat. Každopádně i v případě, kdy pálení čarodějnic organizují samotní občané jako fyzické osoby, hasiči doporučují celou akci dopředu oznámit Hasičskému záchrannému sboru ČR.
Číslo pro ohlášení pálení na KOPIS HZS Pk: 950 330 110. Pro registrované ohlašovatele nebo osoby, které spalují hořlavé látky častěji je určen formulář na internetových stránkách www.hzspk.cz.
Při ohlášení je třeba uvést místo a čas pálení, osobu odpovědnou za pálení včetně kontaktu na ní a také přijatá protipožární opatření. Tímto předběžným ohlášením se zamezí zbytečným výjezdům k domnělým požárům, neboť během čarodějnic hasičům obvykle narůstá počet planých poplachů. Doporučujeme domluvit se také s dobrovolnými hasiči v dané obci, aby na místo pálení dohlíželi. Při „pálení čarodějnic“ nepodceňujte momentální počasí. I slabý vítr může způsobit rozšíření ohně na okolní porosty nebo domy.
V této souvislosti proto neuškodí připomenout několik základních rad z oblasti požární ochrany, které by měli ve vlastním zájmu všichni účastníci veselice dodržovat.
Při přípravách na rozdělávání ohně je nutné si předem rozmyslet umístění ohniště či místa pálení. Místo pro rozdělávání ohně musí být bezpečně izolováno od hořlavých materiálů a ohraničeno pruhem širokým nejméně 1 metr zbaveným jakýchkoliv hořlavin. Pozor je nutno dát i na kořeny stromů a keřů. Od kraje lesních porostů musí být vzdálenost minimálně 50 m, v případě stohu je pak nutno dodržet odstup minimálně dvojnásobný, tedy 100 metrů. Zcela zakázáno je například rozdělávání ohně ve vysoké suché trávě, na strništi apod. Pamatujte i na bezpečnou vzdálenost od obytných nebo hospodářských budov, neboť díky odletujícím jiskrám z vysoké vatry hrozí např. zapálení střechy. Pro zajímavost lze v této souvislosti připomenout nařízení platné z doby Josefa II., kdy bylo povoleno pouze jedno obecní ohniště za vsí v bezpečné vzdálenosti od nejbližšího stavení.
Při umísťování ohniště je rovněž nutné věnovat pozornost aktuální povětrnostní situaci, tedy jaký je směr a síla větru a zvážit, jaká doba uběhla od posledních dešťových srážek apod. I slabý vítr může způsobit rozšíření ohně na okolní porosty nebo domy. Při silném větru a v době velkého sucha oheň venku raději vůbec nerozdělávejte.
Hranici z polen je potřeba stavět tak, aby byla stabilní a nehrozilo její zhroucení do stran. Jinak se mohou plameny rozšířit do okolí a vymknout se kontrole.
Při rozdělávání ohně kdekoliv v přírodě či na volném prostranství v žádném případě nepoužívejte vysoce hořlavé látky jako např. benzín, naftu či líh. V minulosti bylo nejedno vážné zranění způsobeno tím, že se účastníkům oslav nechtěl oheň rozhořet či se jim zdál příliš malý, a proto použili tyto vysoce hořlavé látky. Oheň se pak velmi snadno vymkne kontrole a může způsobit i vážné popáleniny. Navíc podle zákona o ochraně ovzduší v otevřených ohništích nelze pod hrozbou vysokých pokut spalovat žádné chemické látky. Daleko méně riskantní a ve výsledku stejně efektivní je např. použití tzv. PePo, což je pevný podpalovač, který má stabilní výhřevnost a především při jeho použití v okolí nevznikají vysoce hořlavé plyny.
Při pálení ohňů by měla být vždy přítomna alespoň jedna osoba starší 18 let. A pozor! I rodiče mohou být dle §78 zákona o požární ochraně postiženi pokutou v případě, že z hlediska požární ochrany zanedbají dohled nad svými ratolestmi.
Oheň se nesmí ponechat ani na okamžik bez dozoru. Hlídejte ho, aby nedošlo k jeho nekontrolovatelnému šíření a vzniku požáru. Mějte nachystán dostatek vody (popř. písek, hlínu), kdyby se oheň vymykal kontrole. I proto je dobré umístit ohniště v blízkosti vodního zdroje. Příjezdové cesty vedoucí k místu pálení musí být průjezdné.
Opustit místo pálení je možno až poté, co je ohniště důkladně uhašeno, ať již prolitím vodou, nebo zasypáním zeminou. Pamatujte, že i ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou skrývat žhavé oharky a poryv větru je znovu rozdmýchá a oheň roznese do okolí. Hasiči musejí každý rok dohašovat ohniště, která byla po veselici ponechána bez dozoru svému osudu. Nejednou takto dojde ke vzniku drobných požárů.
Zdroj: www.hzscr.cz
