Letecká záchranná služba v Líních u Plzně je provozována Armádou ČR. Nasazení této služby organizuje ZOS (zdravotní operační středisko) ZZS PK, které v případě letů mimo spádové území kooperuje s příslušnými ostatními ZOS.
Letecká záchranná služba v Líních používá v současné době vrtulník W-3 A Sokol.
Zdravotnická část posádky ve vrtulníku je vždy minimálně dvoučlenná ve složení lékař a záchranář, který má odbornou kvalifikaci alespoň středního zdravotnického pracovníka. Vedoucím celé skupiny letecké (vrtulníkové) záchranné služby je lékař, který je však při provádění letové činnosti a zajištění bezpečnosti při provozu vrtulníku vázán rozhodnutími pilota.
Pozn.: Letiště Plzně – Líně je také jednou ze základen Letecké pátrací a záchranné služby SAR (Search and rescue) Vzdušných sil AČR, kterou zajišťuje Ministerstvo dopravy a spojů ve spolupráci s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra.
Možnosti nasazení vrtulníků pro zásahy:
- obecně lze nasadit vrtulník tam, kde nelze provést zásah běžnými prostředky, nebo kde je jeho nasazení bezpečnější, efektivnější nebo výrazně méně namáhavé
- lze jím provádět vzdušný průzkum místa mimořádné události
- evakuovat osoby nebo materiál z ohrožených míst
- doprava záchranné jednotky, odborníků a specialistů na místo zásahu
Základní bezpečnostní zásady při kontaktu s vrtulníkem
– přiblížení k vrtulníku s rotorem v klidu:
- přiblížení je možné pouze na pokyn pilota nebo palubního inženýra
- veškerý pohyb okolo vrtulníku je možný pouze se souhlasem osádky vrtulníku
- vstup na palubu vrtulníku je možný pouze se souhlasem osádky vrtulníku
– přiblížení k vrtulníku s rotorem v pohybu:
- přiblížení je možné pouze na pokyn pilota nebo palubního inženýra, a to pouze ze směrů mimo nebezpečnou zónu (přední polosféra vrtulníku) viz níže uvedené tři obrázky, na kterých je nebezpečná zóna vyšrafována:
- nakládaný materiál, který by se vzhledem ke své délce mohl přiblížit k rotoru, se musí nést vodorovně
– ostatní nebezpečné jevy:
- pro silné proudění vzduchu musí být všechny volné předměty z místa přistání nebo startu odstraněny nebo řádně upevněny, proud vzduchu dokáže např. vyvrátit panty u otevřených dveří sanitního vozu
- zejména v terénu je nebezpečí volně odletujících kamenů atd.
Mezníky času LZS Kryštof 07 Plzeň-Líně
- 01. 05. 1991 – převzetí střediska LZS Kryštof 07 od Slovairu, které se do té doby nacházelo v Plané u Mariánských Lázní
- jaro 1991 – Vrtulníky Mi-2 0714 a 0718 byly po přestavbě interiérů v líňských leteckých opravnách zbarveny žlutočerným nátěrem
- červenec 1994 – do Líní byl k testování a zkouškám zapůjčen vrtulník BK 117
- podzim 1994 – vrtulníky Mi-2 dostaly nátěr červenou barvou
- počátek roku 1995 – Líňská LZS byla rozdělena na dvě samostatné jednotky – Letecké středisko záchranné služby (vrtulníky, piloti, technici) a Středisko LZS (lékaři, sestry)
- 17. 04. 1997 – středisko LZS v Líních bylo převzato civilním provozovatelem
- podzim 1997 – stanice LZS se stěhuje z Líní do Plzně-Koterova, letiště Líně bylo opuštěno a levně odprodáno, vrtulníky SAR přeletěly do Kbel
- 20. 12. 1997 – po katastrofálních problémech s civilním provozovatelem, začala narychlo LZS provozovat LS Policie ČR s vrtulníkem Bell 412
- 01. 05. 1998 – do Líní se opět vrací armáda, a začíná zde létat s vrtulníky W-3A SOKOL
- 01. 12. 1998 – letka SAR se také stěhuje zpět do Líní
- leden 2000 – vrtulníky W-3A SOKOL 0718, 0719 a 0717 dostali červené kříže v bílém kruhu
- 31. 08. 2002 – CIAF 2002 – ukázka letecké pátrací a záchranné služby s vrtulníkem W-3A, kde při sólové ukázce získal pplk. Ing. Pavel Špilka cenu za nejlepší českou leteckou ukázku
- 24. 09. 2002 – nehoda Líně – nezvládnutí pozemní motorové zkoušky, při které došlo k převrácení vrtulníku na bok
- květen 2003 – členové posádek obou vrtulníků z předchozí akce (Litická přehrada) převzali z rukou velitele vzdušných sil čestný odznak Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého, za výtečné plnění služebních povinností
